Můžu dávat svému psovi kosti?

Tato otázka poslední dobou velice často rezonuje ve skupinách na sociálních sítích a je i často pokládána internetovému vyhledávači. Jako u všech témat i na tento dotaz se názory různí. Podívejme se tedy společně na (ne)vhodnost kostí v jídelníčku našich mazlíčků. 

Hopem světem, trocha historie…

Všechny dnešní druhy psů vznikly z vlka. Divoký vlk stál na prapočátku vztahu mezi člověkem a psem. Vědecké názory se liší, ale nejpravděpodobnější verzí je, že nejkrotší vlci a možná i ti, kteří byli vlastní smečkou vyhnáni, začali následovat člověka, který se stejně jako on živil masem a zanechával po sobě organický odpad. Vlk požíral po lidech zbytky a tedy i kosti, které člověk dále nevyužil. Postupně člověk pochopil výhody ze vztahu s vlkem a začal jej selektivně uzpůsobovat vlastním potřebám. Dnes bychom řekli, že člověk začal před cca 15 000 lety s prvním chovem vlka tak, aby se z něj stal dnešní pes. 

Můžeme s jistotou říct, že tehdejší vlkopes jistě kosti žral. A nyní uděláme velký skok a ocitáme se v současnosti.

Syrové maso vs. granule

Dnešní doba nabízí majiteli zvířat obrovský výběr v psím krmivu, ale v tomto článku nebudeme zabíhat do detailu. Nás zajímají kosti, ale abychom mohli jít dále, je třeba zmínit vliv syrového masa a granulí na trávicí ústrojí psa.

Granule psa zlenivý a mění pH jeho žaludku

Největší rozdíl mezi psem živeným granulemi a syrovým masem spočívá v lenivosti dásní a změnami v žaludečních šťávách. “Lenivé” čelisti psa zvyklé na moderní stravu v podobě granulí nejsou schopny správně a hlavně bezpečně požvýkat kost a jeho žaludeční šťávy dostatečně rozložit kostní hmotu. Tím velice často dochází k poranění ústní dutiny nebo zácpě, kterou musí následně řešit návštěva veteriny. 

Jehlový reflex

Pokud je pes živen jednostranně, tedy žere jen granule, postupně se z jeho těla vytratí reflex, díky kterému jsou jeho střeva schopna přesunout ostrý předmět (úlomky kostí) do správné polohy a pokračovat dále do střeva. V podstatě se jedná o ochranný reflex žaludku a střev před ostrými úlomky kostí, které jsou při kontrakci se střevem otočeny tupou hranou vpřed, a proto často projdou trávicím traktem, aniž by jej vážně poškodil. Při dotyku ostrého konce stěna střeva jakoby uhne a otočí ho tupým koncem vpřed. Jestliže jsou ostré oba konce, cizí těleso se opět otočí, což probíhá stále dokola, až projde celým zažívacím ústrojím. Jehlový reflex je sice vrozený ovšem pozor, pokud se dlouhodobě netrénuje (pes dostává jen granule nebo konzervy), časem se ztratí! Uvádí se, že k jeho vymizení stačí dva roky!   

Tak mohu tedy dávat svému psovi kosti?

Kosti jsou pro psy prospěšné. Zabaví jej na dlouhou chvíli, čistí si jimy zuby a předchází se tak i k tvorbě zubního kamene. Ale ne pro všechny psy jsou kosti vhodné. 

8 zlatých rad

• Nikdy, ale opravdu nikdy nedáváme psům a ani jako mňamku kosti tepelně upravené a to ani uzené! Teplem se mění struktura kosti, stává se křehkou a hrozí odlomení ostré hrany, která by psovi mohla způsobit zdravotní komplikace. 
• Kosti musí být vždy pouze syrové a nejlépe obalené masem.
• Hltouni a vymláskávači misek by měli syrovou, masitou kost ožírat pod dozorem, aby nedošlo ke zhltnutí kosti naráz.
• Okousanou kost nejlépe druhý den vyhodíme. Kost na vzduchu vysychá a stává se křehkou podobně jako po uvaření.
• Psům zvyklým na granule a konzervy podáváme kosti jen jako doplněk, hračku k zabavení a po ožrání masa kost vyhazujeme. Trávicí trakt psa na granulích má daleko mírnější žaludeční šťávy, které nejsou schopny ideálně natrávit kosti v žaludku - může dojít k zácpě.
• Psi s krátkými čumáky neboli brachycefalickou lebkou nejsou vhodnými adepty na konzumaci kostí vcelku. Bavíme se např. o plemenech mops, boxeři, pekingští palácoví psíci, francouzští buldočci, bostonští teriéři atd. Chceme-li i tak začlenit kosti do jídelníčku, doporučujeme kosti nasekat nebo pomlít.
• Pokud chci svému na granulích živenému psovi dopřát zážitek v podobě ohlodávání kosti, podávám takovou velikost, kterou nemůže celou sežrat, ale může si užít okusování masa z ní. K tomu se nejlépe hodí hovězí, vepřová nebo jehněčí žebra a dlouhé kosti z pánevní oblasti velkých zvířat.
• Byli jste nakupovat a v řeznictví jste narazili na obzvlášť pěknou, velkou, masitou kost, ze které by váš chlupáč skákal do stropu radostí? Odložte své nadšení a čerstvou kost s masem alespoň na 48h do mrazáku. Jedině tak nezpůsobíte svému mazlíčkovy střevní potíže, které mohou následovat po konzumaci čerstvého masa. Mráz zabije téměř všechny nebezpečné bakterie, které by mohly komplikace způsobit.

Závěrem

Jsou psi, kteří neochutnali nikdy granule a jsou psi, kteří nikdy nepozřeli syrové maso a oba mohou být spokojení. Pokud se budete držet výše uvedených rad a vnímat potřeby svého psa, může být podávání kostí do jídelníčku příjemným zpestřením, ale všeho s mírou. 

Tým Zvíře+