Když zjistíte, jak vidí zvířata, v mnoha situacích to usnadní život vám i jim. Často díky tomu totiž pochopíte, proč zvláštně reagují na některé situace. Přečtěte si, jestli kůň vidí ve tmě nebo překážku přes kterou skáče. Rys vidí myš, která je na druhém konci fotbalového hřiště, delfín spí s jedním okem otevřeným a včela má pro jistotu očí pět. V těchto případech jsou to spíše zajímavosti, ale u zvířat, kteří jsou součástí našich životů, je poznání jejich zraku důležité. Hlavně pro pochopení mnoha jejich projevů chování.
Koně nevidí červenou barvu
Narozdíl od člověka, který má trichromatické vidění, vidí koně jen odstíny modré, zelené a žluté. Červenou a oranžovou barvu jim oko vykreslí jako hnědou, béžovou nebo šedivou. Může se zdát, že ztráta citu pro červenou barvu by vás nemusela zajímat. Vždyť asi nebudete koně učit barvy na semaforu, no ne? Tato informace vám ale pomůže například při stavění překážek. Dřevěný kůl s červenými pruhy se koni „slije“ v jeden šedivý kus. Něco jiného je kůl bíle natřený, kde kůň rozpozná kontrasty červených pruhů na bílém podkladu.
Zorné pole koně má úhel 350°, překážku ale při skoku nevidí
Koně mají jedny z největších očí mezi savci. Jsou větší než oči slona nebo velryby a jejich postavení po stranách hlavy znamená velmi široké zorné pole, které je až 350°. Kůň si tak bez pootočení hlavy dohlédne, až k hraně zadku. Tak velký smyslový orgán je koním dán geneticky, aby byli při pastvě vždy ve střehu proti lovci. Proto, pokud i v současnosti zahlédnou kolem sebe neobvyklý pohyb, je možné, že se vyděsí a utíkají na opačnou stranu od potenciálního nebezpečí. Někdy tak vzniká nedorozumění mezi koněm a jezdcem, který věc nemusel vůbec zaregistrovat. Kůň na předmět vedle sebe nebo za sebou ale nezaostří. Ostřit a rozpoznat hloubku vzdálenosti dokáže jen ve výseči 65° a metr od nozder. Není tak divu, že překážku ve chvíli, kdy na ni vyskakuje, už nevidí. 
Díky času převážně stráveném pasením, je koňské oko navíc přizpůsobeno tak, aby se vidění při změně pozice hlavy nedeformovalo. Oko je tak stále vodorovně se zemí. I když se kůň pase nebo má naopak přizvednutou hlavu, jako na našem obrázku.
Ve tmě vidí kůň jako kočka
Koně velmi dobře vidí i za tmy. Obrysy předmětů, dokáží výborně rozeznat jen při svitu hvězd. Z minulosti jako příklad zmíníme přesouvání celých stád hlavně v noci. Zpoždění a zatmění při vyjížďce se tak bát nemusíte, důvěřujte svému koni. Dejte si ale pozor například na větve, které mohou ohrozit vás v sedle. Nad sebe kůň nevidí ani za světla. Nedělají jim ale dobře náhlé změny světla. Při přechodu z tmavého lesa nebo stáje na přímé slunce raději zpomalte a počkejte než se oči ostrému světlu přizpůsobí. Pokud je to možné, zvyšujte intenzitu světla postupně - zhasnutím ve stáji, než vyjedete, apod. Když teď víte, co všechno člověk nevidí a kůň ano, pomůže vám to třeba k pochopení jinak nevysvětlitelného koňského chování. Ať už jste zkušený koňák nebo vyjedete rekreačně jednou za čas.
