Kameny pes přece nesežere… nebo ano?

Psi dokážou sežrat věci, které nám nedávají smysl – včetně kamenů. A většinou za tím není „hloupost“, ale kombinace instinktu, chování a někdy i zdravotního problému.

U části psů je to prostě hra, která přeroste. Pes si bere kameny do tlamy, nosí je, kouše je… a v určité chvíli je začne i polykat. Často to vídáme u mladých, aktivních psů, kteří mají hodně energie a málo vhodného vybití – kámen je pro ně „hračka“, která je vždy po ruce.

U jiných psů jde o naučené chování. Některé jedince začne bavit reakce majitele – pes vezme kámen, majitel reaguje, vznikne „hra“ na honěnou nebo výměnu. Postupně se z toho stane zlozvyk, který se může zvrtnout až v polykání.

Další skupinou jsou psi, kteří mají potřebu něco žvýkat – typicky při stresu, nudě nebo úzkosti. Tvrdé předměty jako kameny jim dávají silný podnět, podobně jako některým lidem pomáhá „něco dělat rukama“.

Pak jsou tu ale i zdravotní důvody. Polykání nepoživatelných věcí (tzv. pica) může souviset s:

• nedostatkem některých minerálů
• trávicími potížemi
• parazity
• nebo jiným onemocněním

V takovém případě to není „zlobení“, ale symptom.

Problém je, že kameny jsou extrémně nebezpečné. Mohou poškodit zuby, poranit trávicí trakt nebo způsobit neprůchodnost střev – a to je situace, která často končí operací.

Pokud má pes tendenci kameny sbírat nebo polykat, je potřeba to řešit. Základ je:

• nenechávat ho bez dozoru v prostředí s kameny
• nabídnout vhodné hračky a dostatek aktivity
• naučit spolehlivý povel „nech to“
• a pokud se chování opakuje, vyloučit zdravotní příčinu

Protože u psa, který „jen občas něco sežere“, se to může velmi rychle změnit v akutní problém, který řešíme na operačním sále.