Zvíře u veterináře: Co (ne)očekávat a jak ho připravit na vyšetření

„Pozor, paní doktorko, náš pes nemá rád cizí lidi a může kousnout!“

„Naše Fifinka je normálně hodná, ale nesmíte jí sahat na zadek/tlapku/hlavu/čumáček/bříško…“

Zní vám to povědomě? S těmito větami se na veterině setkáváme dnes a denně. A přestože to většinou není myšleno zle, je čas si otevřeně říct – pokud víte, že váš pes (nebo kočka) nezvládá manipulaci nebo bývá agresivní, je vaší odpovědností s tím něco udělat.

🔹 Kdo by měl zvíře držet při ošetření?

Fixace zvířete je v první řadě povinností majitele. Personál samozřejmě v případě potřeby pomůže, ale není kouzelník. Veterinář ani sestřička nemají tajné techniky na „zpacifikování“ psa, který si nenechá sáhnout na tělo a při vyšetření se ohání zuby.

A ano, veterinář může odmítnout ošetřit agresivní zvíře – a to zcela oprávněně. Pokud není zajištěna bezpečnost všech zúčastněných, nelze zákrok provést.

🔹 Co můžete udělat vy – jako zodpovědný majitel?

• Naučte svého psa manipulaci už od štěněte. Trénujte doteky hlavy, tlamy, očí, břicha, slabin, tlapek i zadku.

• Máte adoptovaného nebo citlivého psa? Dejte vědět dopředu – u nás není problém domluvit klidné prostředí bez jiných zvířat nebo předepsat mírné uklidňující přípravky na doma.

• Používejte pevný obojek a podle potřeby i náhubek. Je to prevence, ne ostuda.

• Vezměte s sebou lízací podložku nebo oblíbený pamlsek. Pomůže odvést pozornost během vyšetření – jen se předem domluvte s personálem, aby to nebránilo ošetření.

• Trénujte návštěvy veteriny „jen tak“. Domluvte se, že třeba v rámci procházky přijdete jen na čumendu – pokud to ordinační provoz dovolí, personál odmění zvíře pamlskem a vy zase půjdete. Váš mazlíček si tak spojí ordinaci s příjemným zážitkem, ne jen s bodancem do zadku.

Co nečekat od veterináře

Nejsme ZOO ani odchytová služba.

Naše klinika (a většina běžných pracovišť) nemá foukačku na uspání psa, nepoužívá odchytové sítě a rozhodně vám nebude po ordinaci běhat s tyčí s poutkem.

Manipulace přes odchytovou tyč je vyhrazena pro divoká či extrémně nebezpečná zvířata – ne pro domácí mazlíčky. Většinu zákroků lze provést v klidu, s přiměřenou fixací a důvěrou zvířete v lidi.

Proto prosíme – připravujte své mazlíčky na běžné doteky, komunikujte s námi dopředu, a pokud víte, že bude potřeba asistence, dejte vědět. Rádi se přizpůsobíme, ale potřebujeme vědět, s kým máme tu čest.

Na závěr

Veterina není trest. Není to boj. Může to být spolupráce.

Každé zvíře je jiné – právě proto je důležitá otevřená komunikace a příprava.

Veterinární návštěva nemusí být stresující, když na ni připravíte svého mazlíčka vy a my se postaráme o zbytek.

Společně dokážeme zajistit, aby vyšetření proběhlo klidně, bezpečně a s co nejmenším stresem pro vašeho parťáka.

Jsme tu pro Vás.
Jsme Zvíře+